Knižní tipy pro změny #1 | William H. McRaven - Budíček! Ustlat! Nabít, zajistit!

Vítám vás u své první knižní recenze v životě!

Tedy pokud nepočítám ty nucené čtenářské deníky, co jsem svůj studentský život nakrádala z Wikipedie.  

Ráda bych bych za těchto okolností psala o nějaké knize, ke které mám velmi blízko a tou by byla rozhodně kniha Budíček! Ustlat! Nabít, zajistit!

Což je poněkud zajímavé, poněvadž se nejedná o žádnou umělecky zpracovanou knihu, ze které bych kvůli myšlenkovým senzacím tři dny nespala, kniha je velice jednoduchá na přečtení, má méně než 140 stránek a je naprosto srozumitelná. A myslím, že právě tahle skutečnost, že neobsahuje nic zbytečného a zachycuje jen krátké výstižné poučení, je něco, co z ní dělá hodnotné dílo, které by podle mě nemělo chybět v žádné osobní knihovně.

goodreads      databazeknih

 Pokud nejste Fanoušci literatury, doporučuji si pustit přednášku autora, kde prakticky všechny myšlenky shrnuté do dvaceti minut. 

Pokud neumíte anglicky, přikládám sem odkaz na kratší video s českými titulky. 

Autor Žánr	William H. McRaven Literatura naučná, Vojenství, Osobní rozvoj a styl
Vydáno	2018 · Management Press
Orig. název	Make Your Bed · 2017

Kniha se dá sehnat jednoduše v angličtině na internetu a za sebe upřímně ji doporučuji přečíst v originále. Předem se omlouvám za anglické výtažky, českou verzi jsem měla jen vypůjčenou a bála jsem se angličtinu komolit. 

Autor, bývalý admirál námořnictva, vypráví své zážitky ze své vojenské kariéry a následně z nich vyzdvihne hodnotnou životní poučku. Motivační moudrá slova se poslouchají daleko lépe, když jsou řečena člověkem, kterého respektujete a tím bývalý příslušník jednotek SEAL rozhodně je.

V celé knize je životních rad deset. Deset jednoduchých stručných pravidel. Podle slov autora nemusíte být voják, abyste dokázali změnit svůj život nebo třeba i celý svět.

Můj obyčejný život se nemůže ani trochu přiblížit jeho. Kolikrát stál na hraně života a smrti, ale jestli někdo takový, někdo, kdo se vůbec dokáže dostat do jednotek SEAL a bojovat ve válce, jestli někdo takový dokáže říct, že i já, já malé děcko z Jihočech dokáže změnit svět, tak tomu klidně budu věřit. Protože jsem přesvědčená, že tenhle člověk ví, o čem mluví.

Nechci tady rozebírat jeho myšlenky a polemizovat nad tím, proč by měly nebo neměly být pravdivé, nakonec si to velmi rychle můžete zjistit sami, naopak bych ráda vytáhla své tři nejoblíbenější zásady a vysvětlila, jakým způsobem mě inspirovaly. Mě, naprosto obyčejného nudného člověka.

   1. Život není fér

Upřímně se přiznám, že po přečtení knihy jsem u sebe vypozorovala skutečnost toho, že ve více situacích pokrčím ramena a prohlásím vždy nějakou větu rázu:“nojono, co se dá dělat.“

„Don’t complain. Don’t blame it on your misfortune. Stand tall, look to the future, and drive on!“

Udělala jsem si z tohohle své univerzální heslo.

Upřímně mi ani tolik nevadí, když lidé se vykreslují do role oběti a začnou na všechno nadávat nebo sdílet své depresivní myšlenky na sociálních sítích. Je to podle mě nějaký způsob sebevyjádření, leč to situaci nijak nikdy nezachrání. Nakonec jsme ale všichni jen lidé a někdy chceme, aby naše slova byla vyslechnuta a pochopena. Ať už jsou plná čisté zoufalosti nebo vyhrocené zbytečnosti, ale jak bych to já mohla soudit?

Tohle jsem se dávno odnaučila, nejen nesdílet svou nespokojenost před ostatními, ale i ve své vlastní hlavě. Neříkám, že to funguje na všechny strasti a problémy, ale víc jsem začala respektovat fakt, že život už je prostě takový, jaký je. Někdo má více štěstí, někdo méně. Život není fér a nikdy nebude, nedá se nic dělat.

    2. Najděte někoho, kdo vám v životě pomůže

„Find someone to share your life with. Make as many friends as possible, and never forget that your success depends on others.“

Tohle byla jedna z věcí, kterou jsem ve svém životě moc nechápala. Vždycky jsem chtěla všechno zvládnout sama. Nechtěla jsem někoho obtěžovat, žádat o pomoc, čistě z důvodu strachu. Není ale nic zlého na tom, nechat si od někoho pomoct. Samozřejmě, opravdových přátel vždy je a bude jen malá hrst, ale proč bych nemohla udržovat dobré vztahy s celým okolím a učit se od lidí, kteří nám jsou vzdálenější. I oni nám mohou pomoct! Na druhou stranu ale člověk musí zvážit, komu doopravdy věří.

   3. Začněte si stlát postel 

"Život je moc krátkej na stlaní postele." Čtu shodou náhod dneska ráno na twitteru. Proč by se měla postel stlát každé ráno, když do ní stejně hned večer ulehnu? Není to ztráta času? Teď už vím, že není.

„If you make your bed every morning, you will have accomplished the first task of the day. It will give you a small sense of pride and it will encourage you to do another task and another and another. By the end of the day, that one task completed will have turned into many tasks completed. Making your bed will also reinforce the fact that little things in life matter. If you can’t do the little things right, you will never do the big things right.“

K této radě se váže jeden můj veselý zážitek. Koncem července jsem polevila dost v dietě a bylo mi smutno. Chtěla jsem se vrátit do starých kolejí a kniha mě velmi inspirovala. Říkala jsem si celý konec prázdnin: „Jakmile se vrátím na svůj hubnoucí a studijní režim, začnu každý den tím, že si začnu stlát postel.“ Před tím jsem si ji nestlala, vážně mi to přišlo zbytečné.
Vyznačuji se tím, že si všechno pečlivě plánuji, jak často budu cvičit, co budu jíst, cítím se lépe, když mám o většině mé iniciativy podrobný přehled. A v té době bylo zrovna hodně otázek, jež jsem musela řešit.

Najednou přišel ten den Jedna, ten jeden z milionu dní, kdy jsem znovu začínala. Snídala jsem si klasicky svoje vajíčka, které jsem si zapsala do svého precizně napočítaného jídelníčku, a najednou jsem si to uvědomila! V tom sletu událostí jsem si zapomněla ustlat postel, leč o nic nešlo, zaplavil mě pocit selhání a smutku, že se mi podařilo vypustit něco, co jsem si slíbila.

Šla jsem odnést talíř do dřezu a cestou zpátky jsem se nestačila divit!

Má postel byla ustlaná.

Po letech mého bordelářství jsem si vážně ustlala a vůbec nic jsem o tom nevěděla.

Prostě jsem tu maličkost udělala.

Strangee