Egypt

Před rokem jsem byla na dovolené v Egyptském hotelu TUI MAGIC LIFE Club Kalawy. Ačkoli je tomu už delší doba, nic mi nebrání se s vámi podělit o své vyloženě nezapomenutelné zážitky.

Letadla do Egypta odlétají těsně po půlnoci, což několika hodinová cesta unavila i mě - milovníka videoher, co sedává u počítače až do brzkých ranních hodin.
K mému neštěstí mi bylo předěleno sedadlo před nouzovými východy, kde se nedají sklápět sedačky, takže jsem čtyři hodiny strávila hledáním různých poloh, ve kterých bych si byla schopna odpočinout. Mimochodem, děkuji letecké společnosti za skvělý gastronomický zážitek získaný díky nějaké žluté krychli z brambor a vajíček. Bohužel si pamatuji, na catering před několika mnoha lety, kdy se k jídlu dával dokonce i zákusek, ale časem kvalita spadla pod úroveň naší školní jídelny. (Dobře, to zase přeháním, rizoto bez rýže už vážně nic nepřekoná.)

Hotel se od letiště nachází devadesát kilometrů, což je taky nějaká ta hodinka v autobuse, projíždí se
Hurghadou a Safagou, městy, které připomínají spíše města duchů. Špinavá a mdlá pustina bez života, ale on asi člověk ve čtyři ráno nic jiného čekat nemůže.

Kolem šesté ráno už pospávám na recepci a čekám na pokoj. Máma zkusila uplatit recepčního dvaceti babkama, aby nám přidělil nějaký "nice room with sea view." Ale jak jsme se časem dozvěděli, výhled na moře dostávají jen návštěvníci cestující s německou cestovkou. 

Abych jen nekritizovala, musím zmínit fakt, že v tomto hotelu jsem byla už potřetí. Tehdy se nám hotel líbil natolik, že jsme při další cestě do Egypta nechtěli pokoušet štěstí jinde a jeli jsme na jistotu. Hotel nabízí klidnou zátoku a molo s korálem. Pro mě je nejdůležitější fakt ten, že se nikde nevyskytovaly žádné řasy, nebo špína, co by se mi nechutně obmotala kolem nohy. A já se vážně mořských potvor moc bojím. Jednou jsem ale zahlédla na pláži kraba a dobré tři dny jsem pak odmítala do té vody vkročit. Plavání u korálu byla také zajímavá zkušenost. Hned vedle korálu je totiž hluboká propast, kde krouží barevné rybky. Kdybych neodpískala poznávačky z biologie, třeba bych vám i nějaké vyjmenovala. Jednou byla k vidění i kareta. Je to krásný zážitek, ten zážitek, který je hezké jednou prožít a bohatě mi to stačí až do konce života.

NĚKOLIK ZÍSKANÝCH POSTŘEHŮ!

• Můj operátor si rád účtuje náhodné čásky za hovory z 3.zóny, které nikdy neproběhly.
• Není výhodné být fanoušek leteckých katastrof a cestovatel v jednom. 
• Nevyplatí se ani zapomínat krém na opalování. A Panthenol se taky vždy uplatí. 
• Ne, jedna knížka nestačí.
• Někdo cestou po silnici počítá červená, či stříbrná autíčka. V Egyptě se můžete bavit tím, kolik kalašnikovů zahlédnete cestou na letiště. (u vojáků, samozřejmě) 
• V hotelech s ultra all inclusive bývá jídlo velkou náplní dne.
• Ne, nezhubla jsem.
• Měla jsem představu, jak spoustu času strávím na hodinách zumby, jógy a všelijakých možných různorodých aktivitách.
• Ne, ani tak jsem nezhubla.
• Je jedno, jak se budu stravovat nebo slunit, stejně jeden den budu muset být zavřená na pokoji s úpalem, či jiným zdravotním nesouladem.
• V nějakém desátém dni už to začíná být všechno nuda.
• Vůně lesů je nenahraditelná. 
• Znalost angličtiny je zbytečná. Do hotelu jezdí tolik českých turistů, že většina personálu už většinu pochytila. 

Co musím vyzdvihnout, tak je jídlo. V hlavní restauraci byl vždy obrovský výběr a leč jsem se po několika dnech přistihla, že pořád dokola večeřím rybu s rýží, jen abych náhodou nepřibrala, nakonec jsem propadla těm exotickým chutím a barevným koláčkům všeho druhu. A já je prostě všechny musela ochutnat! A to ani nemluvím o těch specializovaných restauracích, jako asijská, egyptská a nevím jaké ještě, které nabízeli pět chodů. (Nikdy jsem nejedla lepší polévku, než tu kokosovou s krevetami.) Jako třešnička na dortu byla Downtown restaurace, která nabízela zvláštní jídla servírovaná jinak. Například melounovou polévku s medem podávaná jako nápoj. Je možné si objednat jakékoli jídlo z nabídky v jakémkoli pořadí. Na vstupních dveřích viselo motto: "OUR KITCHEN OUR RULES."  

Avšak co jsme na tomto zájezdu opravdu nevychytali, bylo to neuvěřitelné horko. Když jsme jeli v březnu, byla naopak zima, na začátku července to byl zase druhý extrém. Neustále zalezlá ve stínu s litry vody a stejně jsem jednou celý den musela ležet na pokoji s úpalem. Pomohla mi až slaná voda a na požádání mi číšníci udělali i jejich speciální tradiční egyptský čaj. Musím říct, že to bylo velmi otravné a zvláště unavující, přelézt pár metrů na tom sluníčku bylo jen pro neohrožené. 

Mě, jakožto někoho kdo se snaží zhubnout, by mohli zajímat všechny různé fyzické aktivity a fitko. Ale vždy jsem se po vykrmení plácla na lehátko a obracela se z boku na bok, v jedné ruce ledové kafe a v druhé Me Before You (úžasná kniha!). Takže bohužel, aktivní trávení času na této dovolené mě minulo obloukem. Dva týdny jsem prostě odpočívala. V tom šíleném vedru jsem neměla ani energii. Ale na druhou stranu, ráda jsem se po večeři chodila procházet po areálu. Z takového místa, kde není tak velké světelné znečištění jako u nás ve městě, byly krásně vidět hvězdy. A já si dodnes pamatuju, jaké písničky jsem poslouchala.

Abych vše nějak shrnula, tak hotel sám o sobě byl vždy skvělý. Stejně tak neuvěřitelně velký výběr jídla, pití i volnočasových aktivit. Na druhou stranu jsem vyloženě nebyla spokojena s přepravou leteckou společností. Ledový autobus, kde se nedala zavřít klimatizace, je oproti tomu daleko menší zlo.

Strangee